přidáno 17.03.2010
hodnoceno 3
čteno 1249(6)
posláno 0
Prožívám si tiché běsnění,
co mé smysly rozvíří.
Připadám si jak ve vlastním vězení,
však bez cely a bez mříží.

Tak proč nemůžu se hnouti z místa?
Když můžu v klidu volně jíti dál!
Snad, jelikož si duše není jistá
a vzpomíná na to, co jí život kdysi vzal.

A nyní se tak strašně bojí
a nechce ani o krok dál,
protože ví, že se možná nikdy nezahojí!

A já bych další chybný tah už neustál.
přidáno 13.03.2023 - 17:36
Zajímavá.
přidáno 17.03.2010 - 17:33
žeby? :) - pěkně zpracovné...
přidáno 17.03.2010 - 15:14
Ve třetím řádku první sloky Ti nejspíš vypadlo písmenko...
V posledním řádku druhé sloky chybí čárka před "co"
Jinak jako celek to na mě nezapůsobilo.
Měj se...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tiché běsnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tkaničky s puntíky
Předchozí dílo autora : Příslib věrnosti

» narozeniny
Gabika [18], Duše [17], Tanarica [16], Rikitan [15], Tondícek [15], enethen [15], mona.66 [14], Severak [13], Atík [13], Slavo B [11], Sigurdr [7]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming