nevím.už nevím.
přidáno 08.03.2010
hodnoceno 7
čteno 1767(31)
posláno 0
/cestovní nervy,
rozklepanou rukou míchám
latté ve velkým hrnku,
projíždějící tramvaj
rozehnala holuby,
slečna s rtěnkou se zastavila u výlohy,
odklepla popel,
kuřáci míchaj mráz a cigarety/
myslím na tebe.

V noci mě probudil dětskej pláč,
odešel jsi,
když jsem usnula,
/ach ty tvý sliby/
nemohla jsem znovu spát,
/5:17, rozbitej kávovar, zkyslý víno, ranní vykašlávání/,
vyvěšenej telefon
- zřetelně slyším,
že tam nejsi sám.
/i když je sluchátko hluchý/
To ráno jsem prožila
několik instatních lásek
a pak vypnuli proud.
/možná ses mi zrovna snažil dovolat?/

Šla jsem dlouhou procházkou
a byla mi zima na kolena,
vydechovala jsem moc horkej vzduch
a pak jsem uviděla tvý boty,
tvůj kabát, tvý ruce, tvý moc krátce střižený vlasy...
... a tvou slečnu.
Ten den vyletěla holubice z mýho srdce.
přidáno 16.06.2010 - 12:30
konec mně rozsekal. pěkně bolavý.krásný.
přidáno 15.03.2010 - 00:53
Vcelku dobré, ale moc stejné se staršími věcmi... stejná slova... (kafe, tramvaj)... stejný příběh (jsem sama doma, myslim na tebe, nezvedáš mi telefon...)

Chce to něco novýho...
přidáno 13.03.2010 - 19:06
... a tvou slečnu.
Ten den vyletěla holubice z mýho srdce.


...je hrozne zranujici... a prozivam snad uplne to samy... boze... je to hrozny.
a neda se tomu utect, to je nejhorsi.
přidáno 11.03.2010 - 19:20
ten konec..jedna z nejdojemnejsich veci, co jsem cetla..
přidáno 11.03.2010 - 17:26
Bože, to jsem celá já... Dokonalost...
přidáno 09.03.2010 - 09:57
To ráno jsem prožila
několik instatních lásek
a pak vypnuli proud.

rika mi hodne... to ty umis.
love**.
přidáno 08.03.2010 - 23:26
Hořké, ale i tak se mi dobře čte!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
holubice. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : eiffelovku na krk.
Předchozí dílo autora : stop.

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
hoketoroma [13], BorůvkaB [11], kalinka [9]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku