|
|
procitam roky starou historii
a pripadam si zas pod dnem
vsechno se zmenilo
od cloveka, ke kterymu sem mela nejbliz
sem se vzdalila o tisic vzpominek.
jako bych to prozivala znovu
i kdyz ted citim jen prazdno
a nemuzu uverit vsemu
co se stalo.
je toho tolik, vsichni sme jinde
ty a ja nejsme my
milovala sem te a porad jako kamarada miluju
brecim pri pohledu na stary rany, i kdyz je to pryc
mrzi me bolest, kterou sem zpusobila
nam oboum.
jenze vsechny ty city
byly uplne zbytecny.
uplne. kompletne. dokonale.
nejvic.
chtela sem vedle tebe lezet
a ted lezim vedle nekoho jinyho.
a nelituju. miluju a ty milujes taky.
a my dva sme byli velka chyba.
byli sme deti
ted uz sme dva skoro dospeli lidy
mame sex, bezpecnej sex
nenadavame na rodice a ucime se
dokazem se probouzet vedle nekoho
vic delame, nez mluvime.
soukromy city
na ktery uz davno neumim hrat.
a pripadam si zas pod dnem
vsechno se zmenilo
od cloveka, ke kterymu sem mela nejbliz
sem se vzdalila o tisic vzpominek.
jako bych to prozivala znovu
i kdyz ted citim jen prazdno
a nemuzu uverit vsemu
co se stalo.
je toho tolik, vsichni sme jinde
ty a ja nejsme my
milovala sem te a porad jako kamarada miluju
brecim pri pohledu na stary rany, i kdyz je to pryc
mrzi me bolest, kterou sem zpusobila
nam oboum.
jenze vsechny ty city
byly uplne zbytecny.
uplne. kompletne. dokonale.
nejvic.
chtela sem vedle tebe lezet
a ted lezim vedle nekoho jinyho.
a nelituju. miluju a ty milujes taky.
a my dva sme byli velka chyba.
byli sme deti
ted uz sme dva skoro dospeli lidy
mame sex, bezpecnej sex
nenadavame na rodice a ucime se
dokazem se probouzet vedle nekoho
vic delame, nez mluvime.
soukromy city
na ktery uz davno neumim hrat.
tyhle pocity jsou asi tezke... neznam je z prvni ruky... ale chapu je... ale nedokazu poradit nebo tak... myslim, ze to asi ani nechces...
chtela sem vedle tebe lezet
a ted lezim vedle nekoho jinyho.
a nelituju. miluju a ty milujes taky.
a my dva sme byli velka chyba
Nikdy neříkej, že to s někým byla velká chyba. A podle všeho tenhle tě zasáhnul víc, než si chceš přiznat. Líbí se mi to, protože tyhle pocity jsou strašně silný, osobní a přitom tolik známý i mně... Jak píšeš v předposlední sloce o tom, jak je to teď... Šla jsi dál a přitom to na mě působí, že pořád trochu zůstáváš... Krásně vypsaný pocity.
a ted lezim vedle nekoho jinyho.
a nelituju. miluju a ty milujes taky.
a my dva sme byli velka chyba
Nikdy neříkej, že to s někým byla velká chyba. A podle všeho tenhle tě zasáhnul víc, než si chceš přiznat. Líbí se mi to, protože tyhle pocity jsou strašně silný, osobní a přitom tolik známý i mně... Jak píšeš v předposlední sloce o tom, jak je to teď... Šla jsi dál a přitom to na mě působí, že pořád trochu zůstáváš... Krásně vypsaný pocity.
Trošku upřímnosti? Tohle je o tom jak se cítíš, ale taky mám pocit, že víc miluješ tamtoho, ale víš jak...do Vás nikdo nevidí, pokud nechcete.
je to jako bys s tim byla vyrovnana..ale jen naoko..ale nevidim do toho,my uz sme taky vzdaleny....
uprimny zpovidani...velky pocity..
uprimny zpovidani...velky pocity..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vzpominam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : nestavim se proti pravde
Předchozí dílo autora : some love
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lipš [18], yayadreamer [13], Hass [13], Vejunka [12], Král Slova Kuba [12], Tyna Mayerová [12], Užmoc [10], Flammarino [6], Emilius [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

