|
...
 15.12.2009 2 1385(13) 0 |
letme se proletět
skrz devatenáctý století
kdy holky neměly smutek
a žárovky napětí
zkusme se podívat
skrz brejličky zánovní
že třeba se tenkrát stavělo
divadlo národní
a možná taky pršelo
a byl čas povodní
někde dál
(jen o něco blíž než za velikou louží)
tam stával chrám od maminky Boží
v něm nejstrašnější ze zvoníků
s jedním jménem na jazyku:
ESMERALDA
a jeho duše čistá jak kus prostěradla
a někdy v půlce
- v roce osmačtyřicatým-
někým moh být ten letopočet nazvanej i zlatým
tak tenkrát byl celej svět zahalenej do obláčku páry
a někteří vyšli ven
sedli si na práh
a pak se jenom smáli
a když přišli večery květnový
a tam kde borový
- a možná i březový -
zaváněl háj
tak to tenkrát šel básník na kraj
svýho srdce
(a možná dál než na okraj!)
možná tenkrát všechno začalo
a nebo třeba pokračovalo
a co víme....
stále POKRAČUJE!
tak zkusme hledat to starokrásné poslepu
i když Křižík lampy rozsvěcuje...
skrz devatenáctý století
kdy holky neměly smutek
a žárovky napětí
zkusme se podívat
skrz brejličky zánovní
že třeba se tenkrát stavělo
divadlo národní
a možná taky pršelo
a byl čas povodní
někde dál
(jen o něco blíž než za velikou louží)
tam stával chrám od maminky Boží
v něm nejstrašnější ze zvoníků
s jedním jménem na jazyku:
ESMERALDA
a jeho duše čistá jak kus prostěradla
a někdy v půlce
- v roce osmačtyřicatým-
někým moh být ten letopočet nazvanej i zlatým
tak tenkrát byl celej svět zahalenej do obláčku páry
a někteří vyšli ven
sedli si na práh
a pak se jenom smáli
a když přišli večery květnový
a tam kde borový
- a možná i březový -
zaváněl háj
tak to tenkrát šel básník na kraj
svýho srdce
(a možná dál než na okraj!)
možná tenkrát všechno začalo
a nebo třeba pokračovalo
a co víme....
stále POKRAČUJE!
tak zkusme hledat to starokrásné poslepu
i když Křižík lampy rozsvěcuje...
15.12.2009 - 22:20je to (až na ty chyby) velmi povedené. (Snad je to hudbou, kterou zrovna poslouchám...
15.12.2009 - 21:42Básničky se mi moc líbí. Báseň Devatenáctý století je fakt skvělá a esmeralda celkem taky, ale ta první mě zaujala více.Nejlepší je ten začátek :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Devatenáctý století : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lidi jsou jak klávesnice
Předchozí dílo autora : List kaštanu sebranej po ránu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Odneds» narozeniny
luciska.k [18], zkoumi [18], Eddson [17], dnajaty [15], Náčelník Holá Ruka [15], Bl(o)udička [12], KaTiie [11], akralk [6], BuziBuzi [3], Jana Kvačková [2], Timoteus [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
