Mobil v rybníku

První babi komunistka,
druhá cvičí, aktivistka
jeden děda tůry pěší,
druhý léčí lidskou duši

Okolnosti seznámení,
nezná další pokolení,
pak byli chvíli na špičce,
syn narodil se babičce

Jedněm lidem se líbí takovéto básně, je to jednoduché a může to pokračovat donekonečna. Osm slabik zakončených rýmem.

Mý odřený oko kalí s dýmem šťávy z makovic,
o lidech už nevím nic,
jsem strašně opuštěný a závidím všem lidem co se po ulicích vodí za ruce,
mozkomíšní mok mi bublá v hlavě,
kotel, tlak, kotel, tlak,
vybíjím si zlost a frustrace do klávesnice a vkládám to na internet,
chci vidět zlaté prasátko
Atd...

básně obehnané ostnatými dráty,
za nimi jen lebka a zkřížené hnáty

Bosou nožkou jsem stírala rosu z pelatek mechů,
zárodečníky se mi chvěly ptačím zpěvem,
jsem bez původu a tančím bez důvodu,
šumící les mi čechral sasankovou korunku

Vodou ze studánky jsem si smyla všechen mejkap,
troška LSD, a co to s člověkem udělá,
chci být úplně přírodní,
nemít u sebe ani známku civilizace,
bosá už jsem,
nahá už jsem,
stojím u břehu rybníku, ve kterém je můj mobil,
to se ten mejdan zase protáhl,
ještě, že jsem ode všech utekla, stejně jsem nevěděla co říkat,
červnový rozbřesk,
Slunce mi hřeje bradavky,
ten komár má ale odvahu,
ať se klíďo napije, má krev je pro všechny

báseň typu,
myslete si o mě co chcete

KONEC