přidáno 13.10.2009
hodnoceno 1
čteno 1511(9)
posláno 0
Lidé jsou jak kořeny
a se zemí jsou spjati.
Kostky osudu jsou vrženy,
k čemu něco si lháti.


Až jeden kořen povolí,
kdopak si toho všimne?
Vždyť jen strom to zabolí
a stromy-rostou všude jinde.


Až zhyne těch stromů víc,
nedělej si z toho nic.
Narostou jiný,to jsou Tvá slova,
porostou dál znova a znova.


Ale až půjdeš místem,
kde bývaly lesy,
možná si vzpomeneš...živote,kde jsi?
přidáno 13.10.2009 - 16:48
super... moc se mi líbí... krásné přirovnání a fajn rýmy... tady i ani nevadí, že některý jsou už dost otřepaný..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kořeny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Já a Ty

» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :
Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming