přidáno 13.10.2009
hodnoceno 1
čteno 1396(9)
posláno 0
Lidé jsou jak kořeny
a se zemí jsou spjati.
Kostky osudu jsou vrženy,
k čemu něco si lháti.


Až jeden kořen povolí,
kdopak si toho všimne?
Vždyť jen strom to zabolí
a stromy-rostou všude jinde.


Až zhyne těch stromů víc,
nedělej si z toho nic.
Narostou jiný,to jsou Tvá slova,
porostou dál znova a znova.


Ale až půjdeš místem,
kde bývaly lesy,
možná si vzpomeneš...živote,kde jsi?
přidáno 13.10.2009 - 16:48
super... moc se mi líbí... krásné přirovnání a fajn rýmy... tady i ani nevadí, že některý jsou už dost otřepaný..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kořeny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Já a Ty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku