Art or death

Člověk je nejméně dokonalý tvor z celé živočišné říše. Žížala se zahrabe pod zem, žere si hlínu s organickými zbytky a je v pohodě. Laňky si celý den chodí po lese, pijí vodičku z křišťálových studánek, papají čerstvou travičku, a pak se v ní spokojeně napapané celý den válejí. V zimě je nakrmí hodný pan myslivec. Podle mě asi z vypočítavosti. Šimpanzové jsou chytřejší než my. O mouchách radši ani psát nebudu. Život obyčejného člověka není životem v pravém slova smyslu. To každý ví. Otrokářství ještě neskončilo. Jsme otroky peněz. Jsme otroky svých mozků a tělesných potřeb. Jsme otroky vztahů, debilních šéfů, někteří jsou dokonce otroky svého vzhledu či majetku. Každý by chtěl cestovat. Na svoje vysněné cesty bychom potřebovali stovky tisíc papírků. Zatím nemám ani na oběd v restauraci. A jsem tedy špatnější než vy co na něj máte? Nejsem. Všechno je pomíjivé. Líbil se mi jeden nápis nad hřbitovem. Co jste teď Vy, byli jsme i My, co jsme teď My, budete i Vy. Jsem neznámý umělec a ti to mají ze začátku hodně těžké. Pak budete civět na ten obraz a budete si říkat hm. Budete hltat další stránky mé knihy. Možná ano, možná ne. Ale určitě ne všichni. Všechny totiž nemám rád. Mám rád ty co vidí a může to být klidně slepec. Běžný koloběh života pro mě není. Práce, jídlo, spánek, mezitím nějaké podřadné aktivity. O víkendu si TO co nejvíc užít a v neděli zas chytat deprese z práce. Art or death. There is no other way for me.