|
S Oceánem, Majakovskému , se sambou v kapkách deště...
|
Den usíná, proplouvám zrakem po horizontu
Nebráním se prchavosti milých pocitů
Jsem a nejsem zde a možná zítra přijdu
Nechvátám, je večer a píseň chvílí vnímám
Tvář nevidím, je zlomkem stínu
Touha a přání jak sourozenci se snoubí
Nechtít tu pravdu uzřít kdo by ustál
Tak dnešek pro mě večer napsal
Nejsem sám, v hlavě tváře mám
Jdu krajinou, snad ony jsou tomu příčinou
Nemít noc nesměl by sen přijít
Jen tak lehce... pro pár okamžiků, v budoucnu…
Nebráním se prchavosti milých pocitů
Jsem a nejsem zde a možná zítra přijdu
Nechvátám, je večer a píseň chvílí vnímám
Tvář nevidím, je zlomkem stínu
Touha a přání jak sourozenci se snoubí
Nechtít tu pravdu uzřít kdo by ustál
Tak dnešek pro mě večer napsal
Nejsem sám, v hlavě tváře mám
Jdu krajinou, snad ony jsou tomu příčinou
Nemít noc nesměl by sen přijít
Jen tak lehce... pro pár okamžiků, v budoucnu…
Ze sbírky: Povídání s Vesmírem