O nepochopené a nevyřčené zášti....
přidáno 10.08.2009
hodnoceno 2
čteno 1034(8)
posláno 0
Kamenné schodiště
studené,
jak cesta do pekel
rudými prapory ověnčené.

Horký vosk voňavý
kape mi na záda,
havraní křídla černá
jsou ve tmě schována.

Rudé rty přitisklé
ne však k těm tvým.
Touha je věčný dar,
tak ber,
dokud dávám všanc.

Děvka si usedá
na lože opuštěné,
nemá co ztratit,
hledá svědomí,
ale ne to své.

Noc je již hluboká
tma jí dává svůj plášť,
dívám se na tebe
a cítím tu zášť.

Patří nám oběma
avšak každému zvlášť.
přidáno 10.08.2009 - 22:19
zvláštní =)
přidáno 10.08.2009 - 15:35
nemyslím si že schodiště do pekla je studené...
ke konci mi to přišlo lepší než začátek, ale jinak jeden velký zmatek...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zatím bez názvu II : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zatím bez názvu
Předchozí dílo autora : Válka srdcí

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Severka :
Hvězdička bez hvězdných manýrů... občas létavice nebo kometa... a dost často Sluníčko :)... a to, že přijde někdy noc ... to se musí stát... ale je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno... ;) takže přeju krásné východy :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming