Markétě

Líbí se mi kaktusy,
však nelíbám je,
zbytečné bolavé pokusy,
prsty na prsy pusté,
spokojeně spíš, oddychuješ,
moje oporo ve dnech,
kdy ztrácím chuť i dech,
poškrábeš mě po zádech,
jemně ti saju krk,
pak namočím si brk,
do tvého kalamáře.

Opera z pera jen tak někomu nevypadne.

Spousta věcí se dnes i zítra stane ve světě,
v noci hladím hladké tělo můze, lásce, Markétě,
na společné raketě,
krásně nám je.

Dost mě toho sžírá,
zbývá mi jen víra,
lidí je mi líto,
co zasekli se v síto.

A čím jsou starší, tím rychleji jim TO letí,
čas pádí jak splašení koně po kolejišti,
nikdy nevíš, kdy tě TO srazí,
z toho trošku mrazí,
opilí řidiči, veselí vrazi,
paraziti na zeměkouli...
atd.

Proto děkuju náhodě,
že žijeme si v pohodě,
zatím mi to lásko stačí,
lehčeji se v míru kráčí.
souznění duší, slov i těl,
kdysi jsem o něco více klel.