Láska je jako květina

Láska je jako květina,
zaleješ a hned se vypíná,
vypíná se ke slunci a roste rychle,
necháš ji být hned žalem zvadne.

Ty jsi déšť a já jsem květina,
říkám si kéž-kéž mě zaleješ.

Chtěla bych se ke slunci vypínat,
být šťastná a na tebe vzpomínat,
vzpomínat na krásné chvíle,
čas, který nikdy nepomine.

jsem ještě poupě a musím se vyklubat,
však někdo mě musí zalévat.

Jsem stále poupě a musím se vyvinout,
ptám se sama sebe jestli mě necháš uhynout.

Ale ty ke mně přicházíš s černými mraky,
těm mrakům poroučíš aby mě zalili taky.

Tvoje voda na mě padá,
do země k mým kořenům se saje,
a já jsem moc ráda,
že tvoje voda je teď moje.