tohle neni jen sen, je to i pravda

... pro pár lidí... kteří se tam snad najdou...

zkrácená, bez poslední části, ta je moc umělá i na mě. photo je moje. máte rádi zastavený hodiny? řečnická otázka.

Ať už je 11. září 2009

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

pěkně to skřípe. a o to de..ja dokonalá nejsem.

Jen vyčitky..myslenky a praní..ktery se uz nevratí!!!

Blázínku, říkáš mi, copak se dá láska vypnout jako rádio?

Je to báseň pro všechny. Budou nějaké komentáře?

a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

...