Volovina pod poklopem

Vysoukala se na okraj,
vylezla a vystrčila
- SLOVO -
jako bezčasové jádro,
co volně letí, frčí skrze svět
a oblým kopytem
křísne o zaprášenou zem

..a v nabitém dusnu
žabák dál kváká
nejprostší volovinu,
život
prý dal by za ozvěnu..

Ale,
když v mozku divoké šelmy
lusknou kastaněty,
rozezní se nebojácný řev a smích

..kvakva
pak plíživě
pod poklop zaleze..