S myslí zamlženou

Oparem nad vodopádem,
tmavou řekou všedních dní,
vlasatý divoch tiše pluje,
na kánoi z lidských pírek,
co naškubal si od mládí.

Ohnivou tenkou mlhou,
houpy hou, houpy hou,
kameny, peřeje, víry,
jsou zpestřením, hrou.

Houpy hou, houpy hou,
Doma nechal lásku svou,
I když mu je oporou,
Létající rybou,
Po dni tmou,
Zkrátka jistotou.
Až moc velkou.

Plavbou, čas na vyčištěnou.
Vrátí se ještě?
A s touhou?
Milostnou hrou s kudlankou
Chce ochutnat jinou
Sami si ho zvou
Buď mou kusovkou
Běloška s bongem a kytarou
Bejvalá s ohnivou vodou
Krajinou přeplněnou
A vypleněnou
Písní milostnou
Léty ohranou
Mysl zamlženou
Škraloupem potaženou
Bílou tmou
Oximoronovou
Morovou ranou
Oči prázdně planou
Uši krmí smolou
Nos a rty
Já jsem ty?
Rozprášenou mlhou
Ou nou