 19.05.2009 0 1219(4) 0 |
Je ráno, slunce se probouzí z nočního spánku,
noc již je daleko, tma má na kahánku,
mlhový opar, jak závoj nevěsty,
pokrývá krajinu, neleží u cesty
Kapička rosy uvízla na květu,
dlouho tu nebude, jistě se nepletu
slunce, to nesnese, ten její třpyt
a tak až do konce bude ji pít
Paprsky pátrají, krajinou bloudí,
tu vidí včelku, jak pyl z k větu loudí,
čmelák svým bzukotem naladil písničku
křídly teď pohladí nejednu kytičku.
A slunce sílí a rozdává zlato
sype jej okolo, vysouší bláto,
zahřeje obětím celičký kraj
člověče, koukni se, tady je ráj
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : Kamínek pro štěstí
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
antropii [13], An!tta [13], lantha [13], angel005 [13], Šuměnka [13], le Rato [11], M.M&H [9], Pikus [9], EileenHannah [4], DrMartin [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
