|
Rozhovor dvou zlomených srdcí
 12.05.2009 9 1302(28) 0 |
Proč zlomil jsi mi srdce?
Tak naráz a prudce,
bolelo to slyšíš, bolelo,
kolik mých slz se prolilo.
A teď, o měsíc později jsi mi zavolal
a tím další trápení přivolal.
Řekl jsi:"Mám Tě rád!"
a myslel si: "Vrátí se ke mě snad?"
Ale já se nechci vrátit zpátky,
snad proto píši Tobě tyto řádky,
mě jsi lásku najevo dával,
ale u jiné jsi spával.
Já teď ulehám na hruď jiného,
on miluje mne a já jeho,
je tu on, když těšit potřebuji,
je to on, komu říkám své "miluji",
cítím jeho dech když tiskne svou tvář na mou,
s ním se cítím pod ochranou,
před spánkem mne obejme a sladké písně zpívá,
je to on, kdo v srdci mém se skrývá.
A co Ty, proč jsi mě opustil?
Já? Nechtěl jsem, ale i přesto jsem se omylu dopustil,
na uzdě neudržel jsem své city,
chtěl jsem s tím omylem stále býti,
později jsem si uvědomil co jsem udělal,
mrzí mne, že jsem v Tobě hněv a zklamání vyvolal.
Říkáš hněv a zklamání?,
ta slova mi strach nahání.
Já hledala chybu v sobě,
vůbec mne nenapadlo dávat vinu Tobě,
myslela jsem, že ti někdo něco nalhal,
netušila jsem, že ty jsi mne klamal,
že ty...
Ne, neopakuj moje slova,
nemluv o mém omylu zas a znova,
chci zapomenout že BYL,
chtěl bych, aby to byl jen zlý sen ajá se probudil,
probudil se a našel Tebe vedle sebe,
snad bych ti i snesl modré z nebe...
Psst, nechci aby jsi dál povídal,
tenkrát jsi mne stejnými slůvky kolíbal,
nevím, možná byla chyba, se s Tebou znovu setkat,
zase mne začíná u srdce píchat,
musím jít, podívej kolik je hodin na kostele,
je čas ulehnout do postele,
sbohem a měj se dobře,
přeji i život plný štěstí, lásky a žádné hoře!
Počkej, uvidíme s brzy?
Nevím, možná, bolí to, vidíš...Slzy.
Radši zapomeň na mne,
na mé oči uplakané,
najdi si jinou, je jich spousta,
já mám srdci jiného hosta!
Zůstal tam sedět sám a opuštěn,
kamsi hleděl a byl zamyšlen,
snad přemýšlel, proč když měl mne, měl holek dost na každém prstě,
a dnes mu zůstaly jen prázdé hrstě.
Mrzí mne, že jsem mu nechtěně plané naděje dávala,
nemůže mne získat zpět, mrzí mne, že jsem se s ním znova setkala.
Tak naráz a prudce,
bolelo to slyšíš, bolelo,
kolik mých slz se prolilo.
A teď, o měsíc později jsi mi zavolal
a tím další trápení přivolal.
Řekl jsi:"Mám Tě rád!"
a myslel si: "Vrátí se ke mě snad?"
Ale já se nechci vrátit zpátky,
snad proto píši Tobě tyto řádky,
mě jsi lásku najevo dával,
ale u jiné jsi spával.
Já teď ulehám na hruď jiného,
on miluje mne a já jeho,
je tu on, když těšit potřebuji,
je to on, komu říkám své "miluji",
cítím jeho dech když tiskne svou tvář na mou,
s ním se cítím pod ochranou,
před spánkem mne obejme a sladké písně zpívá,
je to on, kdo v srdci mém se skrývá.
A co Ty, proč jsi mě opustil?
Já? Nechtěl jsem, ale i přesto jsem se omylu dopustil,
na uzdě neudržel jsem své city,
chtěl jsem s tím omylem stále býti,
později jsem si uvědomil co jsem udělal,
mrzí mne, že jsem v Tobě hněv a zklamání vyvolal.
Říkáš hněv a zklamání?,
ta slova mi strach nahání.
Já hledala chybu v sobě,
vůbec mne nenapadlo dávat vinu Tobě,
myslela jsem, že ti někdo něco nalhal,
netušila jsem, že ty jsi mne klamal,
že ty...
Ne, neopakuj moje slova,
nemluv o mém omylu zas a znova,
chci zapomenout že BYL,
chtěl bych, aby to byl jen zlý sen ajá se probudil,
probudil se a našel Tebe vedle sebe,
snad bych ti i snesl modré z nebe...
Psst, nechci aby jsi dál povídal,
tenkrát jsi mne stejnými slůvky kolíbal,
nevím, možná byla chyba, se s Tebou znovu setkat,
zase mne začíná u srdce píchat,
musím jít, podívej kolik je hodin na kostele,
je čas ulehnout do postele,
sbohem a měj se dobře,
přeji i život plný štěstí, lásky a žádné hoře!
Počkej, uvidíme s brzy?
Nevím, možná, bolí to, vidíš...Slzy.
Radši zapomeň na mne,
na mé oči uplakané,
najdi si jinou, je jich spousta,
já mám srdci jiného hosta!
Zůstal tam sedět sám a opuštěn,
kamsi hleděl a byl zamyšlen,
snad přemýšlel, proč když měl mne, měl holek dost na každém prstě,
a dnes mu zůstaly jen prázdé hrstě.
Mrzí mne, že jsem mu nechtěně plané naděje dávala,
nemůže mne získat zpět, mrzí mne, že jsem se s ním znova setkala.
13.05.2009 - 13:15Hmmm Asi jo. Jsme kurvy :D Tak já se pokusím o objektivní kritiku - když chceš maximální.
Kvalita básně je pro mě závislá na několika částech - samotná myšlenka, obsah, forma a originalita podání (vlastně by se to možná dalo scuknout jen do dvou :) - obsah a forma)
K obsahu - Tohle podle mě není báseň o ztracené/nešťastné lásce. Je to prostě jen prosté vypsání z bezprostředních pocitů bez jakéhokoli dalšího sdělení. Co si z toho mám vzít pro sebe? Lidi jsou zlý, protože tě opustil přítel atd? Prostě chybí mi tu myšlenka, která by procházela dílem a posouvala ho někam dál, než na prostou zpověď.
K formě - Verše JSOU šroubované. Nevím jestli jsi to psala tak, že jsi hodila na papír řádek, a pak se k němu za každou cenu snažila vymyslet jiný, ale prostě mi to nepříjde příjemné na čtení - můžu ti dát pár příkladů. city - býti, že byl - probudil, setkat - píchat. Prostě ne vždy je nejlepší nuceně rvát básně do rýmů (U zpovědí to platí obzvlášť). Jinak když chceš psát vázané verše, je také většinou dát si alespoň zhruba pozor na rytmus. Aby ti přibližně vycházely počty slabik v jednotlivých verších, či aby v tom byl nějaký klíč, kterého by se mohl čtenář chytit. Protože když to je takhle rozrůzněné, tak nemůžu najít žádné tempo, o které bych se mohl při čtení básně opřít.
A ve druhé sloce máš "mě jsi lásku najevo dával," -> má tam být mně (jen detail)
Když jsem začínal psát první "básničky", tak to bylo taky někde kolem 14 let a psal jsem dost podobné. Od té doby jsem se snažil ve výše popsaných věcech trochu zlepšit, i když to pořád škobrtá. A teď bych sem z 90% nic ze své předchozí tvorby nedal, protože vidím, že to je opravdu špatné.
Doufám, že si z tohohle něco vezmeš a nevyzní to úplně naprázdno. Hodně štěstí při psaní příštích věcí, ale pro tuhle věc říkám ne :)
Kvalita básně je pro mě závislá na několika částech - samotná myšlenka, obsah, forma a originalita podání (vlastně by se to možná dalo scuknout jen do dvou :) - obsah a forma)
K obsahu - Tohle podle mě není báseň o ztracené/nešťastné lásce. Je to prostě jen prosté vypsání z bezprostředních pocitů bez jakéhokoli dalšího sdělení. Co si z toho mám vzít pro sebe? Lidi jsou zlý, protože tě opustil přítel atd? Prostě chybí mi tu myšlenka, která by procházela dílem a posouvala ho někam dál, než na prostou zpověď.
K formě - Verše JSOU šroubované. Nevím jestli jsi to psala tak, že jsi hodila na papír řádek, a pak se k němu za každou cenu snažila vymyslet jiný, ale prostě mi to nepříjde příjemné na čtení - můžu ti dát pár příkladů. city - býti, že byl - probudil, setkat - píchat. Prostě ne vždy je nejlepší nuceně rvát básně do rýmů (U zpovědí to platí obzvlášť). Jinak když chceš psát vázané verše, je také většinou dát si alespoň zhruba pozor na rytmus. Aby ti přibližně vycházely počty slabik v jednotlivých verších, či aby v tom byl nějaký klíč, kterého by se mohl čtenář chytit. Protože když to je takhle rozrůzněné, tak nemůžu najít žádné tempo, o které bych se mohl při čtení básně opřít.
A ve druhé sloce máš "mě jsi lásku najevo dával," -> má tam být mně (jen detail)
Když jsem začínal psát první "básničky", tak to bylo taky někde kolem 14 let a psal jsem dost podobné. Od té doby jsem se snažil ve výše popsaných věcech trochu zlepšit, i když to pořád škobrtá. A teď bych sem z 90% nic ze své předchozí tvorby nedal, protože vidím, že to je opravdu špatné.
Doufám, že si z tohohle něco vezmeš a nevyzní to úplně naprázdno. Hodně štěstí při psaní příštích věcí, ale pro tuhle věc říkám ne :)
13.05.2009 - 13:00Jediný rým co se mi zdál nucený je kostele - postele, jinak ale dobrý! Přečetl jsem to jedním dechem, celkově to podle mě má správnou koncepci.
13.05.2009 - 09:33no, čekala jsem kritiku, radu, pommoc, začínám, tohle jsem psala ve 14 letech... Ale jízlivost bych tady nečekala... Nejsem nejlepší psavec na světe, a nevěřím, že vy jo...
12.05.2009 - 23:15a když už toužíš po té maximální kritice, tak ještě zdrbnu to, že na báseň je to skutečně moc vyčpělé a celkově mě to nezaujalo
nicméně piš dál ;)
nicméně piš dál ;)
12.05.2009 - 23:13mně by se to líbilo více bez těch rýmů, připadaj mi nucené a neoriginální ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
