To se tak ohližím

Onehdál seděl jsem v té hospodě
naproti parku.
Byl konec zimy, či těsně před ním.
To tehdy se to všechno zpusobilo.
Seděl jsem smuten
vždyť druhého dne měl,
jsem jít do nemocnice.
To tehdy jsem sepsal svou první báseň.
Podívám se na ní
Čtu si jí
a poznávám po tom čase
že je strašná.
Jak se mužu tedy nazývat básníkem
když toto je moje dílo
ale to jsem tehdy ještě neznal
toho Jana Václava
básničkáře z té slepé uličky
Ale těší mě že jsem tak začal
vždyt každý nejak začíná
každý
Napsal jsem svou první báseň
neuměle
Děkuji milí básnicí.