|
Občas toho člověk slyší...
|
Už je tu zas
ten ze snu hlas,
mám v srdci mráz,
mám strach.
Často ho slýchávám,
když v noci jsem sám
a oheň v krbu plá,
on z kouta zavolá,
"JSEM TVOJE PATROLA."
Neklepal,
přece šel dál,
já dříve ho znal,
teď nepřítel můj,
vrtá mi do hlavy
k šílenství sluj.
Pryč jsou ty časy
kdy odešla jsi,
pryč je ta doba,
kdy prchla zloba,
zbyl jen Tvůj hlas
a já si s ním
těžko poradím.
ten ze snu hlas,
mám v srdci mráz,
mám strach.
Často ho slýchávám,
když v noci jsem sám
a oheň v krbu plá,
on z kouta zavolá,
"JSEM TVOJE PATROLA."
Neklepal,
přece šel dál,
já dříve ho znal,
teď nepřítel můj,
vrtá mi do hlavy
k šílenství sluj.
Pryč jsou ty časy
kdy odešla jsi,
pryč je ta doba,
kdy prchla zloba,
zbyl jen Tvůj hlas
a já si s ním
těžko poradím.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.

