přidáno 11.01.2009
hodnoceno 2
čteno 1459(11)
posláno 0
Každý člověk žije své sólo.
Někdo je však sólistou megálniho orchestru.
A někdo.
Žije jak slepý harmonikář.
Hrající na rohu u té funkcionalistické budovy.
Ale žije.
Slyší své srdce, jak pumpuje.
Žene jeho krev do žil.
A do mozku.
A do prstů
Sice nevidí, ale je šťastný.
Že žije.
Lidé, kolemjdoucí obměkčeni.
Těmi tóny nenaladěnými.
Tím zvukem co trhá uši.
S pohledem na slepce.
Že je štestí.
Že žije.
Hodí mu do klobouku šesták.
A bude štastný.
Ale.
Co je to štěstí?

ikonka sbírka Ze sbírky: Návrat
přidáno 14.02.2009 - 02:55
vzpomněla jsem si na jednoho brněnského žebráka s xylofonem...
štěstí je strašně ralativní pojem...sama ho nedokážu popsat slovy...
přidáno 11.01.2009 - 23:28
No ke konci trochu patetizující, ale jinak hezké :) (teda vlastně nejen ke konci) Taková příjemná výpověď.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co je to štěstí? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Oči
Předchozí dílo autora : Plačící nebe

» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]
» řekli o sobě
puero řekl o NoWiš :
Původně takový romantický twink s talentem na milostnou poezii a dneska světem protřelý mědvěd s poezií jako životním manifestem.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming