|
...ranní snění...
 05.01.2009 3 1242(18) 0 |
Myšlenky létají
pomalu a tiše,
láska v nich potají
snivé verše píše.
Hlaď mě a líbej mě,
moje tělo se nabízí,
odveď mě do země,
kde touha a rozkoš nemizí.
Tvé dlaně pohladí
všechny kouty mé zahrady,
Tvé prsty odhalí
schované taje a záhady.
Jazykem naladíš
napnuté struny,
toužíš po spojení,
jsi láskou plný.
Hladíš má prsa,
přidržíš za boky,
bereš si co máš rád
a dnes i s úroky.
Chvěji se rozkoší,
duši svou chci Ti dát,
srdce se rozbuší,
Tebe chci milovat.
Hledám Tvá ústa,
ještě jsou žíznivá
a koncert našich těl
pomalu doznívá.
pomalu a tiše,
láska v nich potají
snivé verše píše.
Hlaď mě a líbej mě,
moje tělo se nabízí,
odveď mě do země,
kde touha a rozkoš nemizí.
Tvé dlaně pohladí
všechny kouty mé zahrady,
Tvé prsty odhalí
schované taje a záhady.
Jazykem naladíš
napnuté struny,
toužíš po spojení,
jsi láskou plný.
Hladíš má prsa,
přidržíš za boky,
bereš si co máš rád
a dnes i s úroky.
Chvěji se rozkoší,
duši svou chci Ti dát,
srdce se rozbuší,
Tebe chci milovat.
Hledám Tvá ústa,
ještě jsou žíznivá
a koncert našich těl
pomalu doznívá.
06.01.2009 - 20:13
Snivá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : říkáš mi
Předchozí dílo autora : anděl
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Noira [16], Mins [16], TualKraplak [15], jannulka8 [14], Hellhor [13], Oxfethriel [13], Lisbeth S. [13], silver_fox [12], Tereza Vlašánková [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
