Není to báseń, nevím, co to je... takové.. ranní povídání:-)
přidáno 05.12.2008
hodnoceno 6
čteno 1874(23)
posláno 0

Mám tě ráda, Živote,
i když jsi někdy potutelný…
Hraješ si se mnou jako kočka s myší
a přeci občas vdýchneš mi nově sil!
I když jsi tak barevný,
já asi nejradši mám bílou.
Když nejvíc slábnu,
obdaruje mě silou!

Tak dnešní ráno chtěla bych tančit
A já vážně nevím proč(?)!!
Důvod k radosti tu není,
to spíše k postoji:“Z okna skoč!“
Jako by Jsi křišťál do mě vložil k ránu
a on mě dal trochu sil,
otevřel i pro radost bránu
na rány přiložil devětsil!
přidáno 01.03.2015 - 11:48
ivkaja: Je to taková upřímná zpověď srdce, Ivko! Škoda, že to čtu až teď, kdy ses někam vytratila...:-)
A já už neumím tak reagovat ve verších jako kdysi, když jsme to oba dělávali s chutí a bez zábran, ač bych rád. Ale na nostalgika bych neměl...:-(
přidáno 15.12.2008 - 09:24
jo , jo hezké
přidáno 07.12.2008 - 20:24
Zvláštní vyznání životu. A s Nostalgikem - to opravdu nemá chybu.
přidáno 06.12.2008 - 15:49
2x krásné, co dodat...:-)
přidáno 05.12.2008 - 10:15
Nostal.: Díky!!! :-)
přidáno 05.12.2008 - 09:35
ruku dej, roztoč se v jednom kole
nad netečnost ať vzlétneš, ještě výš,
jak tornádo co snopy zvedá z pole,
tak roztoč se, nebo mně nevěříš?

já o tanec dlouho už tě žádám
dle přání barvu mám, je bílá
což svědčí nejlépe tvým vnadám
k rozletu by vrátila se síla

tak ruku dej, první z vstřícných gest,
spusť smutek co po noci tu zbyl,
já Život jsem, již rozevři svou pěst
že nakrátko jsem kdesi zabloudil

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Cesty světla a tmy
Předchozí dílo autora : Vzkaz

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming