|
dojmy při usínání.
 22.10.2008 5 1236(13) 0 |
sleduješ-li vzdálený
šum, bude ti pískat
v uších
jak hrana skla
frekvence plná střepů
rezonuje i lebka, kam se
marně snažím podívat
bolí mě oči
v laciné tmě
jsem malé město
a všechna jeho světla
náměstí park zámek
milenecké páry pláčou
jako odlétající ptáci
hvězdná noc tichý den
žluté stromy podzimu
v modrých oblacích
oči mozek oči
palčivá bolest
chce ven
nepropustná lebka
jsem úplně sám
v kvádru
svého pokoje
tys mi odletěla
pláči
a to je krásný pocit
neovládat oči
šum, bude ti pískat
v uších
jak hrana skla
frekvence plná střepů
rezonuje i lebka, kam se
marně snažím podívat
bolí mě oči
v laciné tmě
jsem malé město
a všechna jeho světla
náměstí park zámek
milenecké páry pláčou
jako odlétající ptáci
hvězdná noc tichý den
žluté stromy podzimu
v modrých oblacích
oči mozek oči
palčivá bolest
chce ven
nepropustná lebka
jsem úplně sám
v kvádru
svého pokoje
tys mi odletěla
pláči
a to je krásný pocit
neovládat oči
14.11.2008 - 17:14zajímavé... ale na začátku trochu divně rozdělené verše... nějak mi to nesedí :)
23.10.2008 - 08:32tahle báseň mě zaujala, nevím zda jsem si přesně pochopila, ale náladu má.....Nejsem odborník, ale myslím si, že je tohle moc dobrá báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
jsem úplně sám v kvádru svého pokoje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : píseň o lásce která je nad věcí
Předchozí dílo autora : Vidíš, luna kolébavá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Smajly» narozeniny
cechinoskaros [14], Aikami [13], sara kostkova [12]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
