všechny ty otázky

první dva verše mají v sobě opravdovou sílu...;)

terress...moc se mi libi..jako vsechny tvoje..je mi hloupy,ze pisu jen tohle,ale nejak nemuzu napsat vic..myslim,ze to pochopis a ze ti to nebude vadit

hele, nechci se s tebou hadat, je to tvuj nazor a ja mam svuj. na psani a vubec. kazdej pise kvuli necemu jinymu, ja nepotrebuju pochopeni od lidi co me neznaj. a mne se nechce tobe jen tak verejne napsat co se stalo a ceho se basen tyka. ale tvuj nazor beru, ok, mej se caues.

když to teda vypovídá o tobě a nemá to být ani geniální ani blbé ani nijaké jiné, proč myslíš, že to někoho zaujme, když tě ten co to čte nezná? Proč bychom to měli číst, když to není pro nás? koneckonců jsou to pocity jaké má každý, že si nalhává že je š´tastný atd.

A křivdíš mi, že rozlišuju na geniální a blbé básničky. Tak to vůbec není. Nestojíš-li o moje známky, nedostaneš je, stejně nevim co bych ti měl dát, nechápu to furt. Proč tě musím POZNAT, abych pochopil o čem píšeš? Psát básničky je o tom aby to pochopil i ten co tě nezná. To je podle mě úplně zvrácené.

Ale neber to tak, že se mi nelíbí jak píšeš, mi se líbí jak píšeš. Ale tohle mě zřetelně naprosto vykolejilo.

puero, nestojim o tovji stovku nebo nulu. ale klidne ti to vysvetlim..
jak jsi mozna pochopil, je to vypoved o mne. pisu ve 3. osoboe pro lepsi sebepochopeni.

šeptala si
že se směje
a asi jí bodaly
všechny ty otázky /uprimne nechapu co ty na tom nechapes. nalhavam si ze sem stastna, ale sou tu proste jisty veci, ktery nejde prehlidnout/

zjistila
že nemá důvod
se ptát /jenze v tyhle situaci to proste nema cenu resit. zadny reseni to nema/

/kolik jich ještě spadne na zem šeptající svůj podíl viny/ (kolik slz spatne na zem, kolik viny si jeste musim priznat,aby uz nepadaly/..
nevim jak jinak to vysvetlit..
tezko to plne pochopis, kdyz me ani neznas..

jinak nechapu, proc rozdelujes veci bud na blaboly nebo genialni dila. tady nejde o genialitu, ani o zvatlani hovinek.

cus

*

a pořádně si odpověď promysli protože dostaneš buď nulu nebo stovku
ode mě

Inu Delivery, třeba to je na smeknutí, vážně. Ale já osobně tomu vůbec nerozumím. Je to tak abstraktně myšlenkově vysoko převyšující moji nicotnou fantazii, že to vůbec nedokážu rozumově pojmout. Takže nevím, jestlitomu nerozumím proto, že je to tak ohromně racionální, nebo je to úplně o ničem a ty mě chceš jenom zmást a přivést do úzkých. Vážně nevím co si o tom mám myslet. Jaký pocit, moment, či co to vlastně popisuje? A tu pidi větičku v závěru jsem nečetl nemělo to cenu. (Vážně bych rád vysvětlení, je-li to blábol nebo geniální výtvor)

Mám na srdci strašně moc věcí, pocitů... Ale řeknu ti jen jedno - smekám.

je to úžasný... bombastický.
jsi dobra.
*