proč sem se tak těšila?

nastoupim do vlaku
a tam je někdo, koho sem v životě neviděla, někdo o kom nic nevim...ten někdo si ty
snědá tvář-vysoká postava-hubenej jak něco...to tě charakterizuje
jo,...ještě něco...seš svině, seš hodnej, seš můj...si něco, co už nechci vidět...

vystoupim
prožiju krásnej...možná i upřímnej, ale tichej tejden ty se loučíš s větou : jednou se sejdem
...řikal si : to je legrace...spousta šprýmů, spusta cigaret, alkoholu...
to v tobě je, já ale cejtim ještě něco, cejtim v tobě zradu...ne ke mně, ale k tobě samotnýmu...

jak můžeš říct, že mě nemůžeš jentak odkopnout, když to stejně uděláš?

píšu bezvýznamný kecy směrem k tobě, neodepisuješ
myslim na tebe, ty se o mě nezajímáš
tak proč si byl takovej?proč si to udělal?

teď začala nová éra, moje-tvoje-naše
éra zmatku, smutku, štěstí...

pro mě už budeš mít navždycky nálepku svině...

ta éra skončila...skončila v den, kdy sem ti nabídla přátelství...to by nefungovalo...kurva, proč si taková svině?

už mlčim, odcházim z tvýho života, ale ty v mym životě zůstaneš
zůstaneš jako svině, co mi dala krásný chvíle, krásnou víru, krásný sny...to prostě překoná to, co si mi vzal...
cejtim k tobě nenávist a zároveň něco...čemu se dá říct...láska???