I. Prelude

I. Rozcestí srdcí

Chtěl bych se ztratit
a nikdy nenajít.
Co může člověk ztratit,
když nic nemá?

Čím blíže ti jsem,
tím cítím se dál.
Snažím se křičet.
Zůstal jsem sám.

Odloučen od těla,
mysl v dálce.
To všechno,
pro dvě slova.

Není v tobě zloby.
Máš čisté srdce.
Ale tvé ruce,
pořád mi unikají.

Na rozcestí srdcí
každá pravda bolí.
Nechci ti ublížit.
Proč mi utíkáš?


II. Smysl

Nespím.
Další noc na tebe myslím,
zatímco ty o mně nevíš.

Pláču.
Slzy se mi zarývají pod kůži,
zatímco se směješ.

Hledám.
Hledám Tě ve všem co dělám,
ale ztrácíš se mi.

Ztrácím.
Ztrácím část sebe, aby zbylo místo,
místo pro něco, co nikdy nebude.


III. Kdo jsi?

Už tě nepoznávám
Už nejsi má milá
Už nejsi ta, kterou jsi byla
Koukám do očí, které neznám

Už nejsi žár a nejsi plamen
Už nejsi teplo, co sálá z kamen
Už nejsi svoboda, co sundá tíhu z ramen
Vidím jen pohled, tvrdý jak kámen

Už nejsi naděje, ani sen
Už nejsi radost, ani dar
Už nejsi země plná čar
A tak tě nepoznávám


IV. Návrat

Vím o tobě víc,
než myslíš.

A ty o mě víš míň,
než bych chtěl.

Myšlenky nezmění,
co si o mně myslíš.

Jsem jiný než dřív.
Ale kříž je stále těžší.

Po dlouhé době
návrat k sobě.