|
... moc ho potřebuji ...
|
Potřebuji tvé ruce
aby mě pevně objímaly
Potřebuji tvé rty
aby mi jen tak pusu daly
Potřebuji tvůj smích
co dlouho v uších mi zní
Potřebuji tvou náruč
a rozplynout se v ní
aby mě pevně objímaly
Potřebuji tvé rty
aby mi jen tak pusu daly
Potřebuji tvůj smích
co dlouho v uších mi zní
Potřebuji tvou náruč
a rozplynout se v ní
NÁDHERNÝ,
jojojojo, taky ho potřebuju,
ale není a není a nevím jestli vůbec někdy se to změní,
budu žít v okouzlení pro to, abych snad nezapoměla
na ten pohled, na ty ústa co mluví...při melodii jeho hlasu, moje krev opět může proudit
jojojojo, taky ho potřebuju,
ale není a není a nevím jestli vůbec někdy se to změní,
budu žít v okouzlení pro to, abych snad nezapoměla
na ten pohled, na ty ústa co mluví...při melodii jeho hlasu, moje krev opět může proudit
to je to o čem celou dobu mluvím, napsat básničku tak aby z ní sálala láska neznamená do ní vepsat desetkrát slovo láska. Tady není ani jednou a je to tak zamilované, že se chce brečet.
Hezká a upřímná báseň, ale ne však nikterak moc originální... Ale věřím, že je napsána s citem, a i to se cení.
upřímná.... trochu bolavá..... ale rozhodně ne beznadějná... a to je dobře...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Potřebuji tě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na nočním stolku
Předchozí dílo autora : Sobotní ráno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

