|
obrázek vytvořil gpt chat
 24.10.2025 1 99(7) 0 |
Procitáš do snu, kde nic není tak, jak se to zdá
opouštíš svět, který má svoje pravidla
jako bys vkročila do horkého písku nejistoty
ledabyle se snažíš prsty zachytit
nitek vlajících z perutí ptáků na obloze
jsou ale vysoko a vítr je nese na opačnou stranu jako tebe
tvé vlasy jsou listí nesené vzduchem za horizont s karavanou
za jasem slunce, ve kterém usychá tvé mládí, tvůj život
Ten pád, co tě čeká, snad zmírní pěna vln hluboké vody dole
té vody, co podivně zaštípe v nose a zabolí kdesi v hlavě za očima,
jak pronikat bude pomalu do plic a kolem snad znít bude zpěv
mořských nymf, přeludů, třpytivých omylů z pohádek dávno už vybledlých
Nejsi už ty, jsi jen hlubina bez konce, chceš roztáhnout paže,
ale cítíš jen tíži a teplo své vlastní, jsi vlhká a pomalá, vlníš se nechtě
a kdekterý kúros v tvé hlubině hledá perly a poklady
Tušíš, že tak hluboko nikdy nikdo nepronikne
Jsou v bezpečí tvá tajemství, sama nevíš, kde vlastně jsou
Teď budu počítat do tří… a až lusknu prsty,
probudíš se
opouštíš svět, který má svoje pravidla
jako bys vkročila do horkého písku nejistoty
ledabyle se snažíš prsty zachytit
nitek vlajících z perutí ptáků na obloze
jsou ale vysoko a vítr je nese na opačnou stranu jako tebe
tvé vlasy jsou listí nesené vzduchem za horizont s karavanou
za jasem slunce, ve kterém usychá tvé mládí, tvůj život
Ten pád, co tě čeká, snad zmírní pěna vln hluboké vody dole
té vody, co podivně zaštípe v nose a zabolí kdesi v hlavě za očima,
jak pronikat bude pomalu do plic a kolem snad znít bude zpěv
mořských nymf, přeludů, třpytivých omylů z pohádek dávno už vybledlých
Nejsi už ty, jsi jen hlubina bez konce, chceš roztáhnout paže,
ale cítíš jen tíži a teplo své vlastní, jsi vlhká a pomalá, vlníš se nechtě
a kdekterý kúros v tvé hlubině hledá perly a poklady
Tušíš, že tak hluboko nikdy nikdo nepronikne
Jsou v bezpečí tvá tajemství, sama nevíš, kde vlastně jsou
Teď budu počítat do tří… a až lusknu prsty,
probudíš se
27.10.2025 - 22:25Je hypnotická a čtu ji dokola, snad v hypnóze se neprozradím, nevím, lépe je se nevzbudit, všechno je jinak, neskutečně zajímavá báseň
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hypnotická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vitríny
Předchozí dílo autora : Bydleli jsme v malém bytě...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Martas [13], Medbojicek [13], Danielovna [6], Lekáček [3], Sverakk [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
