![]() ![]() ![]() ![]() |
Ztracené kroky na pláži kráčí tmou
Bez cíle
Ztracený čas tiše tiká nad hlavou
Jedné chvíle
Noc je dlouhá
Delší než život
On sotva stíhá
Spasit svůj rod
Je půlnoc
Měsíc svítí nad hlavou
Svitem svým vypráví
Povídku ponurou
O mořeplavci
A jeho ženě zesnulou
Loď v zátoce umírá
Velká bouře ji zabila
V trupu ní tkví díra
Kudy proplula jeho milá
Tak stalo se dávno
Jak kdyby jen včera
Pak nálada šerá
Nepamatuje se
Snad možná jen nechce
Nebo
Roky jdou a žádají vrátit se domů
Tam kde k molu šli a žili spolu
Molo je suché
Moře se ztratilo
Moc ji chtěl vidět
Moc se změnilo
Rty má suché
Vzpomínka ho probouzí
Při svitu ranního slunce
V mysli dřží se křehce
Jeho cíl kde ona mizí
Nenechá ji jak kdysi
Jeho osud na tom visí
Pamatuje si
Jak se setkali
Byla to bitva
On na úskalí
A smetla ho pryč od smrti
A zavedla do bezpečí
To mu zůstalo v paměti
Ji za svůj život vděčí
Živá vlna v moři
Láska co neshoří
Od té doby hledá ji
Své štěští
Lásku svoji
Ve věčném napětí
Byli mnozí
Kteří hledali a nikdy ji nenašli
Kteří hořeli a pak pro ni i zašli
Mu však cizí
Ho zachránila před hlubinou
Cítí že mají něco společné
Jenže co když ona cítí že ne
Možná se na svém moři minou
Kde má hledat své srdce
Když mělo dávno zemřít
Kde najít lásky více
Když v moři má skrytý cit
Vlny houpou jeho lodí
Vlny houpou jeho duší
Dlouho plavili se prázdnotou
Hlubší než našli ve svých srdcích
Procházeli alejí nicoty
Téměř hluší
Slepí se brouzdali
Marně…
Přes bolest pátrání
Posádka se ptala”
“Proč?!”
“Za ní…”
Loď prorážela svoji cestu skrze tisíce vln
Nikdy nenarazila na útesy
Vždy vedena do bezpečí
Mořeplavec proplul každým místem
Ale útěchu nenašel v ničem
Řekl posádce a řekl i Vám:
“Jděte všichni domů”
“Však víte ke komu”
“Na této plavbě musím zůstat sám”
A vkročil do oceánu
A byl úplně sám tu noc
A měsíc mu dal svoji
A pak jako z porcelánu
Zdvihla se vlna nad ním
Jeho vlna kterou miloval
V lásce ztratil všechen žal
Tyčila se nad vším
“Dlouho jsi mě hledal”
řekla…
A s těmi slovy a s mořskou vodou v plicích ulehl námořník
A tímto vzdal všem mořím světa svůj dík.
Bez cíle
Ztracený čas tiše tiká nad hlavou
Jedné chvíle
Noc je dlouhá
Delší než život
On sotva stíhá
Spasit svůj rod
Je půlnoc
Měsíc svítí nad hlavou
Svitem svým vypráví
Povídku ponurou
O mořeplavci
A jeho ženě zesnulou
Loď v zátoce umírá
Velká bouře ji zabila
V trupu ní tkví díra
Kudy proplula jeho milá
Tak stalo se dávno
Jak kdyby jen včera
Pak nálada šerá
Nepamatuje se
Snad možná jen nechce
Nebo
Roky jdou a žádají vrátit se domů
Tam kde k molu šli a žili spolu
Molo je suché
Moře se ztratilo
Moc ji chtěl vidět
Moc se změnilo
Rty má suché
Vzpomínka ho probouzí
Při svitu ranního slunce
V mysli dřží se křehce
Jeho cíl kde ona mizí
Nenechá ji jak kdysi
Jeho osud na tom visí
Pamatuje si
Jak se setkali
Byla to bitva
On na úskalí
A smetla ho pryč od smrti
A zavedla do bezpečí
To mu zůstalo v paměti
Ji za svůj život vděčí
Živá vlna v moři
Láska co neshoří
Od té doby hledá ji
Své štěští
Lásku svoji
Ve věčném napětí
Byli mnozí
Kteří hledali a nikdy ji nenašli
Kteří hořeli a pak pro ni i zašli
Mu však cizí
Ho zachránila před hlubinou
Cítí že mají něco společné
Jenže co když ona cítí že ne
Možná se na svém moři minou
Kde má hledat své srdce
Když mělo dávno zemřít
Kde najít lásky více
Když v moři má skrytý cit
Vlny houpou jeho lodí
Vlny houpou jeho duší
Dlouho plavili se prázdnotou
Hlubší než našli ve svých srdcích
Procházeli alejí nicoty
Téměř hluší
Slepí se brouzdali
Marně…
Přes bolest pátrání
Posádka se ptala”
“Proč?!”
“Za ní…”
Loď prorážela svoji cestu skrze tisíce vln
Nikdy nenarazila na útesy
Vždy vedena do bezpečí
Mořeplavec proplul každým místem
Ale útěchu nenašel v ničem
Řekl posádce a řekl i Vám:
“Jděte všichni domů”
“Však víte ke komu”
“Na této plavbě musím zůstat sám”
A vkročil do oceánu
A byl úplně sám tu noc
A měsíc mu dal svoji
A pak jako z porcelánu
Zdvihla se vlna nad ním
Jeho vlna kterou miloval
V lásce ztratil všechen žal
Tyčila se nad vším
“Dlouho jsi mě hledal”
řekla…
A s těmi slovy a s mořskou vodou v plicích ulehl námořník
A tímto vzdal všem mořím světa svůj dík.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Multichar» narozeniny
Sparrow [17], Pett [11], CapT.Mayuri [10], Anastazie.maler [7], muska [1]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Homér :Nebál bych se s ním vyrazit někam daleko mimo civilizaci, nenechal by mě ve štychu.