Tisíc

Tisíc
Tisíc snů, co v noci vídám
já utápím ve svítání.
Tisíc snů, těch krásně něžných,
jenž svádí k povídání,
si tajně schovám za víčky.

A tisíc nocí, co ve snech vídám,
já utápím ve svítání.
Tisíc nocí, těch krásně dlouhých
jež trávím milováním,
si tajně schovám za víčky.

Jen tisíc přání mívám
a spousty vřelých žádostí.
A tisíc veršů pro svou milou,
s níž miluji se s radostí,
si tajně schovám za víčky.

Tisíc dnů, kdy s milou bývám,
tam já vidím život svůj.
Souznění té spousty lásky
jež říká "chvíli postůj",
si tajně schovám za víčky.

Tisíc písní Lásce zpívám,
žádoucí, jak rudé růže květ .
Písně, z kterých buší srdce
a zatočí se s ní celý svět,
si tajně schovám za víčky.

A až mě v jednou bude smutno,
že láska je mi vzdálena,
zavřu oči a promítnu si
tisíc snů a trochu přání,
co tajně schoval jsem si za víčky.