|
|
Jsme jen lidé
Jsme jen lidé prostí
Jsme jen prosté kvítí na louce
Jsme jen holubice city spjaté
My jsme těmi sedícími holubicemi
I když o básně přijdem
A já osamocen sním o tobě
Nechť ty má milá jsi na tomhle světě bez tíže
A já jen přeju si
Nechť srdce mé k tvé mocné lásce vzhlíže
Před domem tvým hlídám tě
A na okna tvé hledím
Zdá se že ty lásko má
Ukážeš mně svůj úsměv
Co srdci mému je vzácný
Když vídám tě
Ve větru hlas tvůj plane
A když kolem mě jen prochazíš
Srdce mé potichu umírá
Jsme jen lidé prostí
Jsme jen prosté kvítí na louce
Jsme jen holubice city spjaté
My jsme těmi sedícími holubicemi
I když o básně přijdem
A já osamocen sním o tobě
Nechť ty má milá jsi na tomhle světě bez tíže
A já jen přeju si
Nechť srdce mé k tvé mocné lásce vzhlíže
Před domem tvým hlídám tě
A na okna tvé hledím
Zdá se že ty lásko má
Ukážeš mně svůj úsměv
Co srdci mému je vzácný
Když vídám tě
Ve větru hlas tvůj plane
A když kolem mě jen prochazíš
Srdce mé potichu umírá
Jsme jen Holubice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pochopil som
Předchozí dílo autora : Osudy hrdinov

