Jsme jen lidé
Jsme jen lidé prostí
Jsme jen prosté kvítí na louce
Jsme jen holubice city spjaté

My jsme těmi sedícími holubicemi
I když o básně přijdem
A já osamocen sním o tobě
Nechť ty má milá jsi na tomhle světě bez tíže
A já jen přeju si
Nechť srdce mé k tvé mocné lásce vzhlíže


Před domem tvým hlídám tě
A na okna tvé hledím
Zdá se že ty lásko má
Ukážeš mně svůj úsměv
Co srdci mému je vzácný

Když vídám tě
Ve větru hlas tvůj plane
A když kolem mě jen prochazíš
Srdce mé potichu umírá
 05.06.2025 23:49
Taky tomu rozumím, trochu krkolomné, ale plné citu.
 05.06.2025 13:18
Vnímám ten cit, dovedl mě k poslední sloce která se mi líbí nejvíc

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.