přidáno 14.05.2025
hodnoceno 5
čteno 67(8)
posláno 0
dneska je nebe smetanově bílé

a v srdci zebe stará vzpomínka

do očí žene slzy dávno prošlá chvíle

Moc mě to mrzí... chtěla slyšet maminka


do čaje nalít trochu ohřátého mlíka

a lžící medu přebít hořkost života

slyším, jak No tak, bude to? mi vztekle říká

a kdesi vzadu tiše vrčí samota


už je to dávno, přešly roky v prudkém běhu

oba jsme staří, ale stejné otázky

co se nám stalo, že jak vrány v prvním sněhu

životem jdeme spolu, ale bez lásky
přidáno 21.05.2025 - 12:27
Veľmi pekné
přidáno 18.05.2025 - 00:14
Yana: děkuju
přidáno 16.05.2025 - 14:27
Bože, ta je tak nádherně napsaná a tak moc smutná
přidáno 15.05.2025 - 13:02
Kdo umí, umí...skvělá poetika..
přidáno 15.05.2025 - 12:20
Maminky zasluhují velké díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
den matek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : po slovech
Předchozí dílo autora : krysař

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming