Báseň napsaná po ránu, jako zaznamenání útržků dnešního snu.
 25.02.2013
9
1467 (19)
0
Je tady tma, ve dne chlad,
v noci štěstí, smutek ve světle,
v rohu kočka zpívá, co je to hlad,
a já si broukám, jak náš hrob kvete.

Je tady stůl a židle prázdná,
nic ostatní nevidím, to jest mi skryto,
kam se poděla, ta dívka krásná,
ona se nevrátí a všichni ví to.

Je tady vchod, však východ zahalen,
východ-spása-osvobození-cíl,
vše v pavučině lží, nikdo to neviděl,
jenom jsem zahlídla,
plnou náruč mých půlnočních víl.
 16.03.2013 20:32
:)) I like it
 28.02.2013 19:51
;o))
 26.02.2013 20:44
určitě mě zaujala
 26.02.2013 18:56
 Aidlin
Mě se to teda moc líbí :) zvláště ten konec je boží :))
 26.02.2013 16:42
Jojo, nějakou dobu už píšu. Děkuji moc. :)
 26.02.2013 16:24
 inkoust
Řekl bych, že už nějakou dobu píšeš. Líbí se mi to :-)
 26.02.2013 11:48
náhodou, jako tvé druhé dílo zde je velmi povedené. Hodit sen do nějaké formy je mnohdy oříšek. Sice si to nedokáži živě představit, ale popsané to máš pěkně.
 26.02.2013 08:12
Souhlasím s plechovkou, ale obvzláště 3. sloka se mi líbí :)
 25.02.2013 23:03
Možná bych si s tím ještě trošičku pohrála,ale jinak to není špatné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.