17.03.2025
9
385 (13)
0
Dionýsos - bratr mé opilosti
Válí se pod stolem
S mozkem měknou kosti
Do bolesti jež se upít nedá

Co je neztraceno
Se stále ještě hledá

17.3.2025
 26.03.2025 07:30
Yana: Děkuji za čtení. Víme své...
 25.03.2025 18:45
Kdo hledá najde, ne, nechci to zlehčovat, protože těch pár řádků kdybych to uměla jako ty, bych klidně mohla napsat já
 20.03.2025 11:49
LadyLoba: tak ten jsem neznal a potěšil. Děkuji.
 20.03.2025 11:33
A ten vtip znáš?:
Baví se dvě ženy, jak přišly o věneček...
A ta jedna říká druhé: Víš to byl osud ...
A ta druhá: Ty o sud? Já o branku.
 20.03.2025 07:42
LadyLoba: Třeba je to zrovna to neztracené.
 20.03.2025 07:42
Psavec: Hanulka: Moc děkuji.
 19.03.2025 23:46
A kde je sud?
 19.03.2025 13:10
Hezky jsi to napsal.
 18.03.2025 06:28
 Hanulka
Mlčeti Zlato : to je krásně zachycená poezie. Je v tom hloubka a emoce, Dionýsos jakožto symbol opojení i úniku.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.