přidáno 11.02.2025
hodnoceno 2
čteno 289(7)
posláno 0
Píšu Ti dopisy,
Během nocí samoty.
Mé srdce svíráš,
Dveře mi zavíráš.
Nervy uvnitř mě drásají a požírají mé vnitřnosti
Máš jen samé stížnosti.
Brečím sama do polštáře,
Sůl mi rozežrala tváře.
Měl jsi tu být se mnou,
Dny bez tebe pomalu plynou.
Vteřiny jsou minuty,
Minuty jsou hodiny.
Beznadějně hledím do temnoty,
Alespoň ke mně promlouvají hlasy.
Hlasy říkajíc JDI DÁL
Nechápou ten žal.
To prázdno, ta díra.
Bolest mě svírá.
Nemohu se nadechnout,
Kanálky nemohou vyschnout.
Nevím kudy kam,
Že se vše k lepšímu obrátí,
ODMÍTÁM
přidáno 01.03.2025 - 23:07
Vybřeč to ...čas a slzy ... Pak můžeš jít dál ...
přidáno 13.02.2025 - 18:01
Je z toho cítit, co prožíváš, což je důležité, ale aby byl výsledek působivější a nešlo jen tuctové popisování pocitů, které zná asi každý, chtělo by to podle mě zahustit, vyhnout se opakování slov a myšlenek a místo klišé zkusit najít nějaké originálnější vyjádření. Myslím, že to tam někde je, chce to jen víc si s tím pohrát:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ODMÍTÁM : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Matka
Předchozí dílo autora : monstera

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming