|
Napadlo mě to dneska v minibuse cestou z exkurze...a té mušce?nevím kde je jí konec,ale určitě se pěkně projela...;-)
|
Malou mušku,
za sklem linkového autobusu,
znáš jako odjakživa,
jedete spolu už hodinu a půl,
a ona nemůže uletět.
Absurdní přátelství,
při cestě do města,
když jedeš za svou láskou,
když nudou počítáš domy,
když přejmenováváš všechny ulice,
jménem jedinným.
Pomáhej jí očima,
a přitom si mě představuj,
prodal jsi mi křídla,
protože tebe lítat nebaví,
za tu cenu strašně moc slz,
hned ti je vrátím,
reklamace jsou totiž nekonečné.
za sklem linkového autobusu,
znáš jako odjakživa,
jedete spolu už hodinu a půl,
a ona nemůže uletět.
Absurdní přátelství,
při cestě do města,
když jedeš za svou láskou,
když nudou počítáš domy,
když přejmenováváš všechny ulice,
jménem jedinným.
Pomáhej jí očima,
a přitom si mě představuj,
prodal jsi mi křídla,
protože tebe lítat nebaví,
za tu cenu strašně moc slz,
hned ti je vrátím,
reklamace jsou totiž nekonečné.
23.09.2008 07:55
myslím, že jsi se zas o kousek přiblížila poezii...;) na konci by bylo údernější..."reklamece jsou konečné"...ale to by příběh dopadl jinak...;) *
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.