22.11.2024
4
418 (9)
0
Nejsem a zároveň žiji
Žiji, ale nemůžu se nadechnout
Hledám útěchu mezi řádky
Navenek mladá, uvnitř stařenka
Po ruce sůl, pepř, cukřenka
Ledový vítr z okna
Krb praská v kamnech
Teplo v dlaních se vytrácí
Už jen klopím zrak
Nedokážu hledět před sebe
Bolest se zhmotňuje
Veliká, šedá, shrbená
Svlékla si mě
Ohmatává mě svými
Ledovými ulepenými prsty
Hledá to místo
Už žádná sladká slůvka
Šeptá mi do ucha
Kletby
Časoprostor vyplňuje trhliny
Rány jsou čím dál tím větší
Už ho má
Hltavě a lačně chroupá
MOJE

srdce.
 25.11.2024 06:17
Nesežere tě docela. Jednou odejde.
 22.11.2024 18:19
Smuténka.
 22.11.2024 12:52
Všichni jsme osamělé ostrovy a žádný trosečník v dohledu. snad má smysl pádlovat.
 22.11.2024 10:40
 Neu
Jen vydrž. Nevim jak dlouho ještě, ale prostě vydrž

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.