 12.11.2024 4 377(13) 0 |
Možná že ne zcela
tomu dobře rozuměla
otevřená náruč
uzamčené srdce
jeví se křehce
při útěku do kostela
ukvapená
na nic nemyslela
divoce vinoucí se závoj
vlastnoručně šité šaty
v truhle pečlivě složené
za sebou davy
hořící tváře červené
a bez obavy
ústa připravená říci ano
říci ano tobě ...
V jedné osobě umocněný
neklid
být či nebýt, zůstat, odejít
v očích šero
v hlave zprehazeno
od miluji tě až po
NECH MĚ BÝT
stiskne její dlaň
a už má jasno
spolu ach ANO
každý zvlášť však KDYKOLIV.
tomu dobře rozuměla
otevřená náruč
uzamčené srdce
jeví se křehce
při útěku do kostela
ukvapená
na nic nemyslela
divoce vinoucí se závoj
vlastnoručně šité šaty
v truhle pečlivě složené
za sebou davy
hořící tváře červené
a bez obavy
ústa připravená říci ano
říci ano tobě ...
V jedné osobě umocněný
neklid
být či nebýt, zůstat, odejít
v očích šero
v hlave zprehazeno
od miluji tě až po
NECH MĚ BÝT
stiskne její dlaň
a už má jasno
spolu ach ANO
každý zvlášť však KDYKOLIV.
12.11.2024 - 16:24Hanulka
Birtiri : tvá báseň má silný emocionální náboj a vyjadřuje intenzivní pocity nejistoty a touhy. Je to velmi působivé, jak se ti daří zachytit tyto hluboké okamžiky a přenést je. Jen si oprav v poslední sloce háčky a čárky. Líbí se mi. Díky !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevěsta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bolest
Předchozí dílo autora : Jelen
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
