12.11.2024
4
436 (12)
0
Možná že ne zcela
tomu dobře rozuměla
otevřená náruč
uzamčené srdce
jeví se křehce
při útěku do kostela
ukvapená
na nic nemyslela
divoce vinoucí se závoj
vlastnoručně šité šaty
v truhle pečlivě složené
za sebou davy
hořící tváře červené
a bez obavy
ústa připravená říci ano
říci ano tobě ...

V jedné osobě umocněný
neklid
být či nebýt, zůstat, odejít
v očích šero
v hlave zprehazeno
od miluji tě až po
NECH MĚ BÝT
stiskne její dlaň
a už má jasno
spolu ach ANO
každý zvlášť však KDYKOLIV.
 13.11.2024 23:50
Překvapení nakonec.
 13.11.2024 18:49
Nečekala jsem ten konec - příjemné překvapení.
 13.11.2024 07:26
Pěkná.
 12.11.2024 16:24
 Hanulka
Birtiri : tvá báseň má silný emocionální náboj a vyjadřuje intenzivní pocity nejistoty a touhy. Je to velmi působivé, jak se ti daří zachytit tyto hluboké okamžiky a přenést je. Jen si oprav v poslední sloce háčky a čárky. Líbí se mi. Díky !

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.