|
Báseň zachycuje procházku přírodou za východu slunce. Z tohoto skutečného světa se lyrický subjekt vydává i na cestu do svého vnitřního světa.
|
Táhnu se táhnu v mihotavé ranní rose
Z dun šeptavých se šíje pštrose
Tyčí jak plameny splašené ze svící
V roji pohledů jitřenky ve dlani visící
Táhnu se táhnu v šelestění listí
Nitky vánku zpod skalisek jistí
Vlákénka šálivých tónin mžiku
V šumění lučin otvírají apatyku
Táhnu se táhnu lodičkami jitra
Obracím se do stínu vlastního nitra
Ve krystalcích loudavého snáře
Hrají si pavoučci na hvězdáře
Táhnu se táhnu v hlubinách povědomí
Odpuštěním jenž rouchem je nám na svědomí
V hedvábí oblak utkaných jak oblázky
Pod hladinou času mizí nám procházky
Z dun šeptavých se šíje pštrose
Tyčí jak plameny splašené ze svící
V roji pohledů jitřenky ve dlani visící
Táhnu se táhnu v šelestění listí
Nitky vánku zpod skalisek jistí
Vlákénka šálivých tónin mžiku
V šumění lučin otvírají apatyku
Táhnu se táhnu lodičkami jitra
Obracím se do stínu vlastního nitra
Ve krystalcích loudavého snáře
Hrají si pavoučci na hvězdáře
Táhnu se táhnu v hlubinách povědomí
Odpuštěním jenž rouchem je nám na svědomí
V hedvábí oblak utkaných jak oblázky
Pod hladinou času mizí nám procházky
04.11.2024 06:43
Hanulka
Autor : maluješ obrazy plné pohybu a jemnosti, jako bys kráčel světem plným kouzel. Každý verš je jako nit propojující různé elementy přírody a přináší pocit klidu a harmonie. Díky !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.