27.06.2024
7
Vidím Tě procházet, před mýma očima,
chtěla bych doběhnout, každej Tvůj úsměv
Směješ se způsobem, co jsem si vysnila
a přitom všem

Jsi muž
Já jsem žena

A tak se snažím najít odpovědi ve vánku, kterej proletí listím a šeptá jim ve spánku
Při tom všem se ptám,
jakto, že v tomhle scénáři,
jsme zrovna my dva,
co se dívali celej život na duhu,
teď si hledí do očí, hladí se po tváři

a

šeptaj si


Znáš mě
 10.09.2024 19:58
Tak jsem zavřela oči, abych si to představila… líbí se mi.
 27.07.2024 13:45
Pekné
 07.07.2024 18:36
Líbí.
 30.06.2024 22:05
Líbí se mi.
 29.06.2024 21:10
Pěkné.
Šeptej si ,proč ne.
 28.06.2024 10:09
Čtu, jak cit je prostý a žádná věda. Děkuji za zasnění...
 27.06.2024 22:14
Usmívám se a představuju si obraz. Jednoduchá jak facka. Mám ti takovej pocit, že přehnaně užívám metafory. Díky...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.