|
Jo, co se může stát u nádražních vrat
 09.09.2008 11 1483(24) 0 |
Když jsem tě na nádraží objímal
....... po dlouhé době
nechali jsme vlaky projíždět
když tiskli jsme se k sobě
Ty jsi byla plachá laň
a já si hrál na lovce
když jsme se líbali
pod větví Jírovce
Vedl jsem si tě
... ruku v ruce
nehledal chyby
nepátral po záruce
A když jsme se loučili
u domovního vchodu
tvá ústa měly příchuť
lesních plodů
.... a ty já mohu
.... zas a znovu
25.01.2015 - 15:33Báseň slazená až na půdu, ale pěkná. Jako mladý přírodovědec oceňuji nápadité použití Jírovce.
14.09.2008 - 10:25Je tam opravdu cítit ta prvotní síla vzájemné přitžlivosti, kdy se raději neptáme, protože realita může vše pokazit.
09.09.2008 - 19:40romantika...ale chyběla mi tam trochu ta čtvrtá dimenze..taková ta pachuť, co zbude až tu básničku "zavřu":)...ale lesní plody...tak to jako mňam:);)
09.09.2008 - 17:07jsem momentálně nějaká sentimentální a duševně rozbolavělá, takže to sedlo jako zadek na hrnec. Jindy nevím nevím :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
U domovního vchodu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mrzne
Předchozí dílo autora : Podvazky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
shane [17], Alcarinquo [14], Paulie.S [12], zrzka [10], Dominik Menda [9], Mizim Vdálce [4]» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)
