Přístav,
kde konečně dopluju,
domů
a spočinu,
v listí.
Nepoznaný klid,
kdy srdce,
vybrečí potůčky
a samo po nich,
dopluje do moře.
Přístav,
kde bezpečí,
je dechem -
tam pochopím,
že všechno je větší,
než já,
než vypadá.
Věčný podzim,
akorát tak na mikinu.
kde konečně dopluju,
domů
a spočinu,
v listí.
Nepoznaný klid,
kdy srdce,
vybrečí potůčky
a samo po nich,
dopluje do moře.
Přístav,
kde bezpečí,
je dechem -
tam pochopím,
že všechno je větší,
než já,
než vypadá.
Věčný podzim,
akorát tak na mikinu.
13.04.2024 23:29
Věčný podzim,monotónost životu nesluší.
Klam probouzí ostražitost.
Nedúvěra ziská své místo.
Klam probouzí ostražitost.
Nedúvěra ziská své místo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.