|
Tak snad pochopíte ;-)
|
Copak že já bych si přál?
Svůj smutný život naplnit...
Zamířit zas o něco dál
a na kostelní zvon zazvonit.
Místo už mám vyhlídnutý,
s farářem chodím do kina,
tvořím příležitosti a při tý
dostávam se mu do klína.
Miluju, jak ten zvon lítá,
vyslechněte však můj hlas.
Jeho jediná kvalita
je ten přehnaně velký bas.
Svůj smutný život naplnit...
Zamířit zas o něco dál
a na kostelní zvon zazvonit.
Místo už mám vyhlídnutý,
s farářem chodím do kina,
tvořím příležitosti a při tý
dostávam se mu do klína.
Miluju, jak ten zvon lítá,
vyslechněte však můj hlas.
Jeho jediná kvalita
je ten přehnaně velký bas.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Třasořitka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Soirée v putyce
Předchozí dílo autora : Kulturistická (aneb o Chvalku na chvilku)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
sttyler [18], Dominik [17], JPslash [12], Valentýna Samková [10], Martin [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

