 28.01.2024 4 470(11) 0 |
Boží hra?
Bůh v kostky nehraje
co on je i ty jsi.
Pomni, že setba tvá
násobné plody ponese
a ty sklízet budeš.
Bůh v kostky nehraje
Bůh v kostky nehraje
co on je i ty jsi.
Pomni, že setba tvá
násobné plody ponese
a ty sklízet budeš.
Bůh v kostky nehraje
29.01.2024 - 14:19denisa: Samozřejmě, že má smysl pro humor, proto ho máme i my. Vždyť přece život je sranda. V tomto případě však jde o to, že nic není náhoda.
28.01.2024 - 17:35Hanulka
helples : myslím si podobné, ale hezky složeno. Díky.
28.01.2024 - 14:38denisa
řekla bych že bůh má smysl pro humor i drama a kostky sakra hraje rád aby poznal právě sám sebe v mnoha podobách. To největší vězení máme v hlavě a když se nedostanem ven svádíme to na boha, ale jsme to právě mi koho neustále obvińujeme a hledáme venku, místo uvnitř. Jako možná celej ten simulovanej vesmír kolem .)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Boží hra? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hledání?!
Předchozí dílo autora : Jako Ahasver
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
