|
I takový je pohled na muže.
 14.12.2023 8 566(9) 0 |
Tenhle básník není čtený,
zanevřely na něj ženy,
stále píše nemravnosti,
to je vážně někdy k zlosti.
My jsme přece cudné ženy,
sex ten je nám ukradený,
platonickou lásku máme,
po mužích už nevzdycháme.
Mužské plémě, to jsou hadi,
užijí si, potom zradí,
vyžadují stálou péči,
jak je píchne, hned se léčí.
Sotva ale pookřejí,
na prsou se jinde hřejí,
doma ale přísně tají,
kašpárka kde ohřívají.
Něha láska, jenom slova,
zahýbají stále znova,
místo sexu vzít naň hole,
proč mě zase svědí dole?
zanevřely na něj ženy,
stále píše nemravnosti,
to je vážně někdy k zlosti.
My jsme přece cudné ženy,
sex ten je nám ukradený,
platonickou lásku máme,
po mužích už nevzdycháme.
Mužské plémě, to jsou hadi,
užijí si, potom zradí,
vyžadují stálou péči,
jak je píchne, hned se léčí.
Sotva ale pookřejí,
na prsou se jinde hřejí,
doma ale přísně tají,
kašpárka kde ohřívají.
Něha láska, jenom slova,
zahýbají stále znova,
místo sexu vzít naň hole,
proč mě zase svědí dole?
18.12.2023 - 21:51denisa
ty vždy pobavíš a nezklameš :)
14.12.2023 - 23:57Hanulka
Psavec : ale i Ty jeden smilníku, jak hezky to rýmuješ, ze života. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Muži : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tak nějak to vidím
Předchozí dílo autora : Zimní nadělení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Claire [17], raDan [12], Zdenička [12], darknessBara [11], KristynaKlimova [11], NoName [8], LudvíkRoiSoleil [5], Romuska777 [3], Dandik [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
