Vycházím z černočerné tmy
uvítá mě záhadný svět
jen mě je dovoleno ho vidět
a po něm se procházet

Na jihu se táhne dlouhý útes
ozývá se burácení
to s ním moře navěky bojuje
vítěze nikdy nebude

Na severu zas hluboký les
hrající barvami
ozývá se štěbetání ptáků,
ševelení listí jak si vánek hraje.

Courám se písčitou pěšinou
klikatici se zkrz louku
plnou kvítí v rozkvětu
a motýlů hrajících si na honěnou

Náhle cesta končí u dřevěné chaty
s krbem na zahřátí
za ní vodopád
starodávné jezero naplňující

Všude klid a mír
to nikdy nezažijete
ten svět se nachází
uprostřed mojí duše

 04.05.2024 19:00
Proč si necháš šlapat po duši? Kdo ti na ní jako dupe? Nejsi to ty sám? Se seber a odejdi, než se nechat někým mučit.
 04.05.2024 18:19
Hanzlka. Dekuji tesi me ze se k mojim dilum nekdo vraci
 15.04.2024 20:06
Yana: bohužel pošlapána je už je tolikrát, že jedině v tomto světě nachazim nějakou útěchu a útěk od světa reality
 15.04.2024 10:53
 Hanulka
Kakuzu : tuto si pamatuji a tak jsem se k ní vrátila. Skvělá. Díky.
 30.10.2023 06:12
 Hanulka
Kakuzu : moc hezká, děkuji.
 29.10.2023 13:26
kristine: Dandy: Psavec: ano je to lepší tam člověka nikdo nenakrne, neublíží, jen tak tam nikoho nepustí a když pustí 9btatinse to pri
 28.10.2023 21:45
Tak čisté a pozitivní. Krásně se to čte.
Aneb lepší je mít svůj svět vnitřní
Než plně vnímat tento tristní...
 28.10.2023 15:56
Hezká.
 28.10.2023 10:41
Tvoje duše je čistá, kéž ji nikdo nepošlape, vlastně jsem tě tak vnímala vždy a ta básnička mi to potvrdila, líbí se mi
 28.10.2023 08:08
Pěkná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.