 14.06.2023 8 433(13) 0 |
Za doprovodu skřípění pantů vešla do pokoje. Mezi stěnami rezonovalo ticho tak zoufalé, že ji z toho přeběhl po zádech ledový mrazík. Ve vzduchu se mísilo aroma smutku a smíření. Opatrně pokládala bosé plosky nohou na dlouho neudržované parkety. Na ebenovém stole ležel list papíru smáčený slzami. Na ebenovém stole ležel dopis:
Když kvetoucí jabloně pozbyly barev,
a smích přešel v bolavý chrapot,
bůžek radosti nevratně mrtev,
v kruhu točí se v trase svých šlápot.
I přes polední slunce všude jen šero,
když štěstí nepučí, naopak chřadne,
nad studnu života skládá své bolavé tělo,
s námahou nahlíží, až do ni spadne.
Boj s živlem vybírá si svou krutou daň,
svaly polevují, přichází poslední vody hlt,
jeho myšlenky jako vražedná zbraň,
když život přišel mu horší než smrt.
Netušila kde hledat. Neměla zdání kam se vydat. Neměla ani ponětí, jaké místo si mohl vybrat. V jedné věci však měla naprostou jistotu. Nyní se jeho okovy rozlomily, mříže cely popraskaly a na jeho bedra přestaly dopadávat rány biče. Teď už byl volný. A přes chvějící se rty ji projel lehký náznak úsměvu.
Když kvetoucí jabloně pozbyly barev,
a smích přešel v bolavý chrapot,
bůžek radosti nevratně mrtev,
v kruhu točí se v trase svých šlápot.
I přes polední slunce všude jen šero,
když štěstí nepučí, naopak chřadne,
nad studnu života skládá své bolavé tělo,
s námahou nahlíží, až do ni spadne.
Boj s živlem vybírá si svou krutou daň,
svaly polevují, přichází poslední vody hlt,
jeho myšlenky jako vražedná zbraň,
když život přišel mu horší než smrt.
Netušila kde hledat. Neměla zdání kam se vydat. Neměla ani ponětí, jaké místo si mohl vybrat. V jedné věci však měla naprostou jistotu. Nyní se jeho okovy rozlomily, mříže cely popraskaly a na jeho bedra přestaly dopadávat rány biče. Teď už byl volný. A přes chvějící se rty ji projel lehký náznak úsměvu.
16.06.2023 - 12:05andrew_maxwell: to opakování ve mně naopak vygradovalo napětí a soustředění na ústřední verše..
16.06.2023 - 07:40V některejch řádkách je o hodně víc slabik, takže se mi ty řádky s jejich rýmem blbě čtou. Ve dvou větách za sebou napsané slovo "ebenovém" mě ve čtení zarazilo, zaškobrtlo. Obsahy jednotlivých řádek básně jsou pro mě krásný.
15.06.2023 - 08:16Hanulka
Při čtení mi naběhla husí kůže. Ale cením odvahu to napsat a děkuji !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na ebenovém stole ležel dopis : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kniha lidských osudů
Předchozí dílo autora : Javor
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
