 14.06.2023 8 369(13) 0 |
Za doprovodu skřípění pantů vešla do pokoje. Mezi stěnami rezonovalo ticho tak zoufalé, že ji z toho přeběhl po zádech ledový mrazík. Ve vzduchu se mísilo aroma smutku a smíření. Opatrně pokládala bosé plosky nohou na dlouho neudržované parkety. Na ebenovém stole ležel list papíru smáčený slzami. Na ebenovém stole ležel dopis:
Když kvetoucí jabloně pozbyly barev,
a smích přešel v bolavý chrapot,
bůžek radosti nevratně mrtev,
v kruhu točí se v trase svých šlápot.
I přes polední slunce všude jen šero,
když štěstí nepučí, naopak chřadne,
nad studnu života skládá své bolavé tělo,
s námahou nahlíží, až do ni spadne.
Boj s živlem vybírá si svou krutou daň,
svaly polevují, přichází poslední vody hlt,
jeho myšlenky jako vražedná zbraň,
když život přišel mu horší než smrt.
Netušila kde hledat. Neměla zdání kam se vydat. Neměla ani ponětí, jaké místo si mohl vybrat. V jedné věci však měla naprostou jistotu. Nyní se jeho okovy rozlomily, mříže cely popraskaly a na jeho bedra přestaly dopadávat rány biče. Teď už byl volný. A přes chvějící se rty ji projel lehký náznak úsměvu.
Když kvetoucí jabloně pozbyly barev,
a smích přešel v bolavý chrapot,
bůžek radosti nevratně mrtev,
v kruhu točí se v trase svých šlápot.
I přes polední slunce všude jen šero,
když štěstí nepučí, naopak chřadne,
nad studnu života skládá své bolavé tělo,
s námahou nahlíží, až do ni spadne.
Boj s živlem vybírá si svou krutou daň,
svaly polevují, přichází poslední vody hlt,
jeho myšlenky jako vražedná zbraň,
když život přišel mu horší než smrt.
Netušila kde hledat. Neměla zdání kam se vydat. Neměla ani ponětí, jaké místo si mohl vybrat. V jedné věci však měla naprostou jistotu. Nyní se jeho okovy rozlomily, mříže cely popraskaly a na jeho bedra přestaly dopadávat rány biče. Teď už byl volný. A přes chvějící se rty ji projel lehký náznak úsměvu.
16.06.2023 - 12:05andrew_maxwell: to opakování ve mně naopak vygradovalo napětí a soustředění na ústřední verše..
16.06.2023 - 07:40V některejch řádkách je o hodně víc slabik, takže se mi ty řádky s jejich rýmem blbě čtou. Ve dvou větách za sebou napsané slovo "ebenovém" mě ve čtení zarazilo, zaškobrtlo. Obsahy jednotlivých řádek básně jsou pro mě krásný.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na ebenovém stole ležel dopis : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kniha lidských osudů
Předchozí dílo autora : Javor
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
