Každý chce být někdy milován...
přidáno 19.08.2008
hodnoceno 3
čteno 1431(25)
posláno 0
V temných dálkách, kde svítá za obzorem,
Prosí něčí hlas.
Křičí a utichá, jako by to vzdal, přesto však
Začal bojovat zas.

Duše má vyvolená
Bloudí davem anonymních těl,
Aby našla svoji krásu a svůj klid.

Tělo mé je schránkou bez obalu,
Není mé – je mi tolik cizí
/stejně jako ty jsi mi blízký/.

Slova se stala pouhými symboly
Vyřknutými do ztracena
nebyla vyslyšena.

Tvé tělo je i mým,
Tvá duše i je i mou.
Tvůj smutek je i mým
Tvá bolest je i mou.

Spoutaná v individualitě vlastního bytí,
V paranoie pochmurných myšlenek,
Se snažím pochopit,
Že světlo není tmou.
… Pak upřu prosebný pohled
Do tvých očí a zlomeně zašeptám
„(S)miluj mě, prosím…“
přidáno 27.08.2008 - 19:32
Největší síla je v posledním odstavci...;) je důležité najít sama sebe...a nenechat se litovat...*
přidáno 21.08.2008 - 11:00
konec ubíjející... :I... jinak.. Ahoj Megs :)
přidáno 19.08.2008 - 15:20
tahle básnička má hlubokou myšlenku a to oceňuji :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(S)miluj mě, prosím... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Černobílá fotografie
Předchozí dílo autora : Je rovnoprávnost mezi mužem a ženou totální utopie??

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku