|
Od jara k podzimu
|
Džbán naplníš si květy naposledy
příběhy motýlů
když z jara trhají se ledy
svážeš je do rýmů
Básně složené z vůně květů
si vlisuješ do herbáře
naposled obrátíš své dlaně k létu
dar uložíš do svého snáře
S podzimem vrací se k nám
láska mámivá
náruč svou otevře dokořán
a v srdci doznívá
Můj bláznivý poeto
tak blízko podzimu
zapomeň na léto
už slunce schází mu
příběhy motýlů
když z jara trhají se ledy
svážeš je do rýmů
Básně složené z vůně květů
si vlisuješ do herbáře
naposled obrátíš své dlaně k létu
dar uložíš do svého snáře
S podzimem vrací se k nám
láska mámivá
náruč svou otevře dokořán
a v srdci doznívá
Můj bláznivý poeto
tak blízko podzimu
zapomeň na léto
už slunce schází mu
Pěkna moc.
A léto doznivá
sotvaže začalo .
S dešťovou mozajkou moc si nehrálo.
A léto doznivá
sotvaže začalo .
S dešťovou mozajkou moc si nehrálo.
Souhrnně za těch několik které jsem od tebe právě přečetl. Tvé verše mne oslovují, uznání a díky za ně...
zaseja
jemná tichá nostalgie...velmi dojemná...děkuji
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poetovo pozdní léto : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Možná se vrátí
Předchozí dílo autora : Březnová

