|
...a možná už tu byla...
|
Mám před sebou čistý list
nádech a výdech v ozvěnách
a možná taky tak trochu strach
kdo verše mé bude číst
Žalem bolavá slova
a dávné sny a stýskání
tisknu si zas a znova
jak trn naděje do dlaní
Ta moje láska mé prokletí
vždy v srdci něco zanechá
v touze po jejím obětí
snad povzdech smutného člověka
Ještě ji neslyším
ještě tam vítr vane
neptám se a nemám strach
poznám když se to stane
možná přijde po špičkách
má láska sedmikrásek
nádech a výdech v ozvěnách
a možná taky tak trochu strach
kdo verše mé bude číst
Žalem bolavá slova
a dávné sny a stýskání
tisknu si zas a znova
jak trn naděje do dlaní
Ta moje láska mé prokletí
vždy v srdci něco zanechá
v touze po jejím obětí
snad povzdech smutného člověka
Ještě ji neslyším
ještě tam vítr vane
neptám se a nemám strach
poznám když se to stane
možná přijde po špičkách
má láska sedmikrásek
Moc se mi líbí. Tocha melancholie, trocha neurčitosti, trocha naděje...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná se vrátí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proudy IV.
Předchozí dílo autora : Poetovo pozdní léto

