...a možná už tu byla...
 23.04.2023
5
627 (13)
0
Mám před sebou čistý list
nádech a výdech v ozvěnách
a možná taky tak trochu strach
kdo verše mé bude číst

Žalem bolavá slova
a dávné sny a stýskání
tisknu si zas a znova
jak trn naděje do dlaní

Ta moje láska mé prokletí
vždy v srdci něco zanechá
v touze po jejím obětí
snad povzdech smutného člověka

Ještě ji neslyším
ještě tam vítr vane
neptám se a nemám strach
poznám když se to stane
možná přijde po špičkách
má láska sedmikrásek
 24.04.2023 19:31
koiška: Zastavím se rá. Nápovědu musíš dát.
 24.04.2023 17:41
Mlčeti Zlato: Děkuji za milý komentář , a že se zastavíš.
 24.04.2023 11:05
Moc se mi líbí. Tocha melancholie, trocha neurčitosti, trocha naděje...
 23.04.2023 17:46
Psavec: Děkuji moc za to že mě čteš.
 23.04.2023 17:20
Krásná poezie.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.