Poetovo pozdní léto
Džbán naplníš si květy naposledy
příběhy motýlů
když z jara trhají se ledy
svážeš je do rýmů
Básně složené z vůně květů
si vlisuješ do herbáře
naposled obrátíš své dlaně k létu
dar uložíš do svého snáře
S podzimem vrací se k nám
láska mámivá
náruč svou otevře dokořán
a v srdci doznívá
Můj bláznivý poeto
tak blízko podzimu
zapomeň na léto
už slunce schází mu